Akutní laryngitida
Akutní laryngitida je nejčastěji virové onemocnění, které postihuje oblast hlasivek, což vede ke zúžení průměru dýchacích cest v místě zánětu a vyvolává typické příznaky. Nejčastěji jsou postiženy děti do 6 let.
Příznaky
Potíže začínají náhle, někdy z plného zdraví, příznaky se zhoršují zejména večer či v noci. Typický je dráždivý, štěkavý kašel, sípání při dýchání, zvýšené dechové úsilí v nádechu. Teplota může být zvýšená.
Léčba
První pomoc představuje vystavení dítěte studenému vzduchu. Dítě dostatečně oblečte, aby neprochladlo a nechte jej vdechovat studený vzduch z otevřeného okna či z mrazničky. Pokud máte inhalátor, nechte dítě inhalovat studenou vodní páru. Podávejte dostatek tekutin. Při přetrvávání potíží vyhledejte ošetření lékařem.
Febrilní křeče
Febrilní křeče jsou záchvaty s horečkou vyskytující se u dětí mezi 6. měsícem a 5. rokem věku, které nejsou způsobeny infekčním onemocněním mozku či metabolickým rozvratem a pacienti nemají anamnézu a febrilních záchvatů.
Dělení
Nekomplikované febrilní křeče: krátké (převážně do 5 minut), generalizované záchvaty se záškuby (případně propnutí částí těla i záškuby či jen ochablost a porucha vědomí), většinou s rychlým návratem plného vědomí.
Komplikované febrilní křeče: záchvaty postihující jen určitou část těla a/nebo záchvaty trvající déle než 15 min a/nebo opakované záchvaty během 24 hod.
První pomoc
Pokud máte k dispozici Diazepam Desitin (v dávce 5 mg pro děti do 15 kg hmotnosti a 10 mg u dětí nad 15 kg), podejte jej.
Vždy je nutné vyšetření lékařem. Přijetí k hospitalizaci po nekomplikovaných febrilních křečích není nezbytně nutné.
Předcházení záchvatům
Důsledná léčba horečky (viz Co dělat při horečce?), preventivní podávání diazepamu v domácím prostředí při teplotě není doporučeno. Zdroj: Doporučený postup při léčbě febrilních křečí Společnosti dětské neurologie ČLS JEP.
Latentní tetanie
Latentní tetanie je onemocnění charakterizované svalovými křečemi a brněním určitých částí těla a vznikající na podkladě zvýšené nervosvalové dráždivosti, nejčastěji při změně koncentrací iontů v krevním séru.
Příčiny, vnímavé osoby, příznaky
Příčinou je nejčastěji nízká hladina hořčíku, ale těmito příznaky se může projevit také řada dalších onemocnění.
Onemocnění postihuje zejména mladší jedince, nejčastěji mezi 20 až 30 lety, častěji ženy než muže, náchylnější jsou osoby, které obtížněji zvládají stresové a náročné situace.
Ke snížení hladiny hořčíku dochází nejčastěji při zvýšeném dechovém úsilí. Na podkladě nejrůznějších podnětů může dojít ke zrychlenému dýchání, čímž se z organismu začne zvýšeně vyplavovat oxid uhličitý. Tělo se tomuto procesu brání, proto je dýchání stále obtížnější, pocit dechové nedostatečnosti se prohlubuje, objevují se závratě, bolesti hlavy, únava, bušení srdce, pocit úzkosti, podrážděnost, sucho v ústech, křeče, brnění v obličeji či na končetinách, až dušení, porucha vědomí.
Při přerušení dýchání se hladina oxidu uhličitého opět vrátí na normální hodnoty a obnoví se běžné dýchání. Pokud se situace podobá výše popsanému záchvatu, pak stačí provést několik snadných opatření a stav samovolně odezní. Pokud by brnění či křeče vznikly v jiné situaci, např. při zvracení, infekci, při teplotě (viz Febrilní křeče) či v souvislosti s jiným celkovým onemocněním, pak je nutné ihned vyhledat lékařské ošetření.
Léčba
Magnezium perorálně – nejčastěji užívaný je magnezium laktát v tabletové formě, lze užít také MagneTrans ve formě sáčku
s práškem, který se vysype pod jazyk. Je vhodné nosit jeden sáček při sobě pro případ nutnosti. Nutná je dlouhodobá léčba dostatečnou dávkou magnezia. V úvodu lze užít dávku 3×1 až 3×2 tablety Magnesii lactici 500 mg či ekvivalentní dávku jiného preparátu (např. Magnosolv 1 až 2 sáčky denně). Podávání magnezia lze doporučit i při jeho normální hladině v séru. Předávkování se projevuje ospalostí, pocením, nauzeou a zvracením.
Podpůrnou terapií je i dostatečný příjem hořčíku v potravě – doporučovány jsou ořechy, ovesné vločky, semínka, naklíčená pšenice, fazole, hrách, sója, mák, kakao, listová zelenina a banány.